Chondropatie kolena, kolenního kloubu

Kolenní kloub je nejsložitějším kloubem těla, který je tvořen chrupavkou spojenými kostmi, menisky, kloubním pouzdrem, vazy a svaly. Je centrem různých druhů pohybu. V kolenním kloubu probíhají různé druhy pohybů, tedy valivý pohyb, rotace i posun. Z anatomického pohledu je významný femoropatelární kloub, který má sedlovitý tvar a je spojením stehenní kosti s patelou.

Postižení kolenního kloubu

Právě postižení tohoto kloubu, tedy patelofemorální syndrom (PFS) je významným problémem všech věkových kategorií, a vyznačuje se poměrně značnou bolestivostí. Přitom právě tento kloub, který je prakticky nepostradatelný, pokud jde o správnou funkci kolenního kloubu, je v diagnostice i následné léčbě neprávem opomíjen. Místo toho bývá nezřídka nasazena spíše agresivní léčba, která však může vést spíše ke zhoršení celkového stavu.

Ohýbání kolene vede ke zvýšení tlaku mezi čéškou a body kontaktu se stehenní kostí a vyvolání prudké bolesti. Takže paradoxně může chondropatii vybudit i dlouhé sezení, které překvapivě představuje extrémní tlak v kritické oblasti.

Poškození kolene

Jde o multifaktoriální problém, jehož příčinu lze hledat v různých oblastech. Kromě faktorů, jako jsou nadměrná zátěž kolenního kloubu, úraz nebo jiná mikrotraumata, je významným faktorem také životní styl postižených nebo stereotypní chůze. Pochopitelně významnou roli hrají také anatomické abnormality a také stav svalového aparátu, zejména kvadricepsů a hamstringů. No a zanedbatelné nejsou ani nesprávné pohybové návyky.

Běžecké koleno

Poškození kolene je běžné u cyklistů a také u běžců. To je důvod, proč se toto poškození chrupavky občas označuje také jako „běžecké koleno“.  Jde vlastně o nejčastější problém u běžců, protože až 40% veškerých zranění v tomto sportovním odvětví tvoří právě syndrom patelofemorální bolesti.

Běžci si tedy velmi často stěžují na pocit bolesti v přední části kolena. Bolest se pak výrazně zvyšuje při určitých činnostech, jako například při běhu na nerovných terénech nebo chůzi do schodů. Rovněž se bolest zintenzivňuje při dlouhém ohnutí kolena, tedy třeba při dlouhém sezení s pokrčenou nohou. Doprovodným symptomem jsou pak pocity tření při ohýbání kolena a také pocit nedostatečné stability, kterou běžci popisují jako selhávání kolena.

Ve své podstatě jde o důsledek opakované traumatizace, například v průběhu závodů nebo nadměrného tréninku s větším počtem skoků či dopadů tvrdý povrch. Kuriózním zjištěním je, že údajně jsou ohroženější skupinou lidé s nohama do “X”, nebo lidé se slabšími kvadricepsy či silnějšími boky.

Syndrom „běžeckého kolene“ může ovlivnit jedno, ale i obě kolena.

Pokud tento defekt nedospěl do některého z vyšších a vysoce bolestivých stadií, je možné provozovat běh i nadále. Nicméně s většími přestávkami a s navýšením počtu volných dnů. Rovněž délku trasy je nutné úměrně zkrátit. Každopádně nezbytnou podmínkou je přizpůsobit tréninkový plán výskytu bolesti. Objeví-li se tedy bolest kolene již ráno při vstávání a během dne neodezní, je to jasný signál k tomu, přerušit běhání. Zvýšená opatrnost je rozhodně na místě, i pokud se bolest vyskytne při delším sezení nebo se při běhu objeví píchání v koleni. Doporučeno je volit pro běh mírné stoupání, kdy se překvapivě bolestivost snižuje, zejména díky tomu, že více pracují hýžďové svaly a vybočení kolen je mnéhem méně pravděpodobné.

Ideální stav nastává pak tehdy, pokud ani delší sezení, to znamená déle než dvě hodiny, ani běh v náročném terénu nevyvolají pocit bolesti.

Skokanské koleno

Skokanské koleno pak vzniká v důsledku chronického přetěžování úponu kvadricepsu přímo pod číškou. K tomu právě dochází u skokanů. Výsledkem je pak velká bolestivost hlavně při doskoku, ale i následně v klidu. Jde o omezení průtoku krve a lymfy a tím dochází k tomu, že škodlivé látky neodchází pryč, ale způsobují poškození tkání a vznik zánětu. Zejména dopad na jednu nohu způsobuje extrémní zátěž, která negativně působí na úpon patelární šlachy.

Symptomy zahrnují bolest v oblasti spodní a přední části čéšky, a to jak při tlaku, tak i při palpačním vyšetření. Počínající kalcifikace může být odhalena díky RTG vyšetření nebo za pomoci ultrazvuku.

Patelární nestabilita

Typickým projevem je nestabilita kolene.Termín “patelární nestabilita” může znamenat buď dislokaci, kdy je kolenní kloub zcela mimo normální pozici, nebo subluxace, kdy kolenní kloub „vyskakuje“ jen částečně a pak se zase vrátí do původní polohy. Akutní patelární nestabilita bývá následkem aktuálního traumatického poranění kolene, zatímco chronická varianta může mít různé příčiny a může být také následkem dřívějšího zranění.

Chondropatie kolene je znakem jisté nezralosti kloubní chrupavky a vyžaduje dostatek trpělivosti a pouze v případě zánětlivých komplikací výstelky kolene se přistupuje k imobilizaci.